Velký návrat

V hračkářství pana Chmýří bylo ten den až příliš veselo. Několik citlivějších sousedů dokonce do hračkářství telefonovalo, aby pana Chmýří poprosili o klid a ticho. To je ale těžké, když je v hračkářství besídka, tak je veselo vždycky a pan Chmýří neměl nikdy to srdce děti okřikovat, když věděl, jak je pro ně tento den důležitý.

Empírka, Žulie a Jakobuk měli již několik měsíců secvičené společné taneční číslo, od kterého si slibovali jediné: šokovat celé obecenstvo svými nápady.

To se jim také povedlo a všichni diváci měli po dobu jejich vystoupení pusy otevřené dokořán a nemohli se zbavit dojmu, že nic bláznivějšího už nikdy neuvidí.screen-shot-2016-09-07-at-130940

Empírka, Žulie a Jakobuk dokončili své taneční vystoupení a potom se za velkého potlesku schovali za oponu, kde se smáli jeden na druhého a plácali si na to, jak dobrou práci při vystoupení odvedli. A potom se vrátili zpět na pódium, aby se opět obecenstvu uklonili a sklidili plody své slávy.

Jediná Mečislavka byla po celou dobu příprav besídky zamlklá a ani při velké generální zkoušce, na které si všechny děti vystoupení secvičovaly, nechtěla ukázat, ani prozradit, o čem její vystoupení bude.

Pan Chmýří to přisuzoval její stydlivosti a Mečislavce řekl, že to nevadí, že své vystoupení může ukázat až na besídce.

A tak teď, když stál pan Chmýří na pódiu a jednotlivá vystoupení uváděl do mikrofonu, tak jediné, co mohl říci, bylo:

Přivítejme na pódiu naši statečnou Mečislavku, která se rozhodla své vystoupení až do této chvíle udržet v tajnosti.”

A za velkého potlesku přišla na pódium za panem Chmýřím Mečislavka, celá bílá a nervózní.screen-shot-2016-09-07-at-131007_00

Pan Chmýří jí stiskl ruku, aby jí dodal odvahy a paní Albínka, která seděla hned v první řadě a dělala panu Chmýří nápovědu, držela Mečislavce na vyjádření své podpory pěsti tak, až je měla celé rudé.

Diváci si napjatě poposedli na svých židlích a už se těšili, co si pro ně malá Mečislavka připravila.

Rodina Mečislavky byla jednou z rodin, která kdysi město Lážoplážo zakládala a její dědeček byl u stavby budovy radnice.

Říkalo se, že někde na radnici je ukrytý poklad, ale že jen nejstarší obyvatelé města ví, kde přesně je ukrytý a nikdo jiný jej nedokáže najít. Pan starosta se o to pokoušel, rád by poklad, který si představoval jako korunovační klenoty, hrdě vystavil ve vstupní hale radnice, aby se na ně každý občan mohl kdykoli přijít podívat a uvědomit si, jakou historii jejich město Lážoplážo má.

Jenomže žádný pan starosta, ani ten současný, poklad nikdy nenašel, a tak na něj věřilo už jen několik málo lidí.

A malá Mečislavka patřila mezi ně.

Její dědeček, pan Major Ánka, který nejspíš věděl, jak to s pokladem bylo, však před mnoha lety bez vysvětlení zmizel a nikdo o něm už víc neslyšel.

Mnoho lidí na něj zapomnělo, někteří si vzpomněli občas a lidé jemu nejbližší, jako Mečislavka a její tatínek, na něj vzpomínali neustále.

Mečislavka se na pódiu hlasitě nadechla, přehoupla se z jedné nohy na druhou, aby si dodala odvahy a potom panu Chmýří cosi zašeptala do ucha.cteci tety

Pan Chmýří rychle přikývl a podal jí mikrofon.

Dnes vám ukážu zázrak,” řekla Mečislavka a sama se překvapila tím, jak hlasitě její hlas najednou zněl a jak příjemně se odrážel ode zdí besídkového sálu.

V obecenstvu to zašumělo, to víte, když se řekne zázrak, tak všichni hned zpozorní.

Pojďte všichni za mnou,” dodala ještě Mečislavka a potom položila mikrofon na studenou podlahu pódia a vyrazila ze sálu pryč.

Hned za ní šel její tatínek, potom pan Chmýří s paní Albínkou a všechny děti a až poté všichni lidé v obecenstvu a sál byl za chvilku úplně opuštěný.

Všichni šli rychle za Mečislavkou, která si to zamířila k moři.

Pan starosta, který šel hned za dětmi, už z dálky mával na paní Ouřadovou, která měla zrovna službu v přepínání fénů, aby ji upozornil na to, že se má rychle schovat.

Služba v přepínání fénů je totiž nejlepší právě tehdy, když jsou ve městě velká setkání jako je třeba besídka nebo vánoční večírek. To se potom člen Tajné rady, který má zrovna službu, nemusí obávat, že jej někdo uvidí a chová se neopatrně, po cestě k ukrytým fénům si třeba i prozpěvuje nebo se sveze bublinou.

Paní Ouřadová naštěstí včas zahlédla mávající ruku pana starosty a rychle doběhla na pláž, kde předstírala, že ve sněhu sbírá mušle a kamínky.cteci tety

Mečislavka se na pláži zastavila právě tam, odkud měla Zlatou velrybu nejblíže a nohama se bořila do písku a sněhu, zatímco volala směrem k moři:

Velrybooo! Připluj blíž, musím ti něco říct!”

A Zlatá velryba se pomalu vynořila a když v ruce Mečislavky zahlédla zlatý los, vydala se za ní.

Pan Známka, který si vedl statistiku v počtu splněných přání, si do sešitku nakreslil nejprve jedno kolečko a nad něj nakreslil hned druhé, neboli číslo osm. Jednalo se totiž o osmé přání, které měla Zlatá velryba někomu splnit.

Velrybo, za svůj výherní los, který jsem dostala od tatínka, si přeji jednu jedinou věc. Ať se vrátí dědeček.”

Velryba se na Mečislavku podívala svýma velkýma a hlubokýma očima.

Rozmyslela sis to dobře?”

A Mečislavka bez zaváhání přikývla tak, že bylo všem, i těm, co stáli úplně na okraji pláže, jasné, že si nepřeje na světě nic jiného.

Tatínek Mečislavky musel zamáčknout slzu dojetí, protože své dceři dával los s představou, že si bude přát něco na způsob tajné truhly, ve které bude tisíc hraček nebo čokoládové špagety na večeři po celý dlouhý rok.

Velryba kývla hlavou na srozuměnou, potopila se na moment do moře a když se vynořila, tak se usmívala.cteci tety kniha

Mečislavka se zoufale rozhlížela, ale svého dědečka nikde neviděla. Protlačila se proto davem a rozběhla se po pláži a rozhlížela se na všechny strany, až se najednou zastavila a celá se roztřásla. Ne však zimou, ale radostí.

K pláži v nádherné sametové uniformě, ověnčené mnoha odznaky a vyznamenáními, přicházel její dědeček.

Vypadal úplně stejně jako na fotografiích, které si Mečislavka tak často doma prohlížela.

Mečislavka totiž svého dědečka nikdy neviděla, protože zmizel dávno před tím, než se narodila.

K Mečislavce rychle doběhl její tatínek a pevně ji chytil kolem ramen. A potom se rozběhl za svým tatínkem, Majorem Ánkou, kterého naposledy viděl, když byl stejně starý jako je teď jeho dcera Mečislavka.

Ti dva se objali. Pan Major Ánka potom pohlédl na Mečislavku a krásně se usmál. Ze své uniformy sundal jeden odznak, ten největší a připnul jej na triko své vnučce.

Děkuji ti, Mečislavko.”

A v tom dlouhém pohledu si tehdy Mečislavka se svým dědečkem řekla mnohem víc než dokážou říct všechna slova.

K panu Major Ánkovi se potom seběhli všichni obyvatelé a on se nadšeně vítal s těmi nejstaršími, které znal a seznamoval se s chutí se všemi, které viděl to odpoledne poprvé.cteci teta

A besídka se poté přesunula zpět do besídkového sálu hračkářství pana Chmýří, kde se na pódium postavily dvě židle – jedna pro Majora Ánku a druhá pro Mečislavku, která se dědečka ptala na všechno, co jej potkalo, když byl pryč.

A pan Major Ánka dlouhé hodiny povídal obyvatelům a své vnučce o tom, jak byl zlým čarodějem Kyseloušem unesen do země Čarodějů, aby čaroději pomohl v jedné bitvě s ještě více zlými čaroději a jak jej Kyselouš nechtěl pustit ani po vyhrané bitvě a držel pana Majora Ánku celá léta v zemi Čarodějů, aby mu dělal společnost.

Pan Třeskavka si vyprávění nadšeně zapisoval a už plánoval, jak svou další knihu napíše podle vyprávění Majora Ánky.

A když padla tma, tak vzala Mečislavka svého dědečka a tátu za ruku a bez jediného slova si je odvedla oba domů, kde už brzy ráno, když ještě její tatínek spal, svému dědečkovi čistě povlékla peřiny. Do nich teď svého vysněného dědu zachumlala a ještě před usnutím mu do postele přinesla čokoládové špagety.

Tu noc všichni obyvatelé města ulehali do postelí s hlavou plnou všech dobrodružství, která Major Ánka u zlého Kyselouše zažil. A byli moc rádi, že je zase zpátky a že se možná něco dozví i o tajném pokladu na radnici.

Ale o tom zase až příště.

KONEC

 

 

 

 


Otázky k diskuzi s dětmi po přečtení:

  1. Jaké vystoupení si na besídku připravili Empírka, Žulie a Jakobuk?

  2. Kolikáté přání splnila Zlatá velryba?

  3. Jak se jmenoval zlý čaroděj, který pana Majora Ánku unesl?

  4. Co si myslel tatínek, že si bude Mečislavka od Zlaté velryby přát?

  5. Děti, už jste někdy vystupovaly na besídce? A měly jste trému?

  6. Proč mával pan starosta na paní Ouřadovou?

  7. Co dobrého připravila Mečislavka svému dědečkovi před spaním?