Tajemství ukryté mezi třetím a čtvrtým patrem

Pan Major Ánka se následujícího dne probudil a trošku ho bolelo břicho od čokoládových špaget, které mu jeho vnučka Mečislavka přichystala předchozí den jako překvapení před spaním.

Dědo, dědo, dědo! Jak to bylo se zlým čarodějem?” uslyšel dědeček hned ráno po probuzení a protože už dlouhá léta nebyl zvyklý mít kolem sebe někoho, kdo by s ním po ránu vedl rozhovory, byl trochu nesvůj.

Dědeček se nejistě usmál a potom usedl do kuchyňské židle.

Mečislavka se ujala slova a dlouhé ranní hodiny dědečkovi vyprávěla o tom, co všechno mu chtěla kdysi říct, ale nemohla.

Dědeček jenom pokyvoval hlavou a byl rád, že jeho vnučka je tak vnímavá a společenská.

Potom se probudil i jeho syn a pan Major Ánka začal znovu vyprávět a znovu se ocitat v tajemné zemi Čarodějů, ze které teprve nedávno unikl.

Dopoledne uběhlo jako voda a ačkoliv se Mečislavka i její tatínek ohromně bavili nad vyprávěním pana Majora Ánky, on věděl, že ho čeká velký úkol.

Musel totiž najít svého nejlepšího přítele.

To víte, děti, když se jednou rozhodnete, že někoho nazvete svým nejlepším přítelem, potom je to nejlepší přítel na celý život.

Je úplně jedno, že jste se na dlouhá léta rozdělili, nemluvili spolu a nesdělovali si nic z toho, co je vám nejbližší.cteci_teta3

Nejlepší přítel je tu od toho, aby vás vždy pochopil a připomenul vám ten okamžik, kdy jste se rozhodli, že budete nejlepšími přáteli.

Každý z nás má takového nejlepšího přítele.

A jakmile Major Ánka seděl u kuchyňského stolu svého syna a své vnučky, pocítil touhu setkat se se svým nejlepším přítelem.

Pan Major Ánka se omluvil své rodině a vydal se do města. Byl velmi překvapen tím, jak se město, ulice, domy a vůbec všechno změnilo od doby, kdy město znal do posledního detailu.

Ale zároveň někde uvnitř cítil, že svého nejlepšího přítele, pana Baze Alku, najde na stejné adrese, jako tolikrát předtím.

Jakmile totiž v Lážoplážu máte svou trvalou adresu, většinou ji za celý život nezměníte. Nejen, že je to příliš komplikované, ale zároveň, a to už víte, obyvatelé Lážopláža jsou velmi pohodlní na to, aby ve svém životě dělali jakékoliv změny.

A proto měl to odpoledne pan Major Ánka velmi silný pocit, že svého přítele Baze Alku najde na stejné adrese, jako tolikrát předtím – tudíž na adrese Posilova 62.

Pan Major Ánka teď stál před velkým cihlovým domem, který byl v jeho očích najednou mnohem menší, jak jen to bývá, když se vrátíte do místa svého dětství.

Na zvoncích stála stejná jména, jako kdysi – Preclík, Novák, Alka a Skákalpes.

Pan Major Ánka potom udělal něco, co už dlouho neudělal. Z kapsy vylovil sirku, kterou zabořil do zvonku pana Alky.screen-shot-2016-09-07-at-130940

Zápalka se radostně uvelebila ve zvonku a zůstala tam jako ryba ve vodě.

Jistě si umíte představit, co taková zápalka ve zvonku dovede.

Zvoní a zvoní a ačkoliv to venku neslyšíte, uvnitř v bytě se dějí věci! Všichni nadskakují jako pominutí a bědují, co se jim to stalo, proč právě oni museli být terčem takové zápalky.

Pan Major Ánka však věděl, že pokud jej má jeho starý přítel Baz Alka poznat podle zvonění, bude to jedině podle zastrčené zápalky ve zvonku – i když to mnoha lidem okolo skoro potrhá uši.

A tak se po několika dlouhých vteřinách ozvalo:

Oregáno, tymiáno, je to ten, co si myslím?”

A pan Major Ánka řekl pouhé:

Jo.”

Kdybyste šli tehdy kolem, tak nic zvláštního neuslyšíte.

Ale kdybyste poslouchali pozorně, s uchem přilepeným ke zvonkům, tak uslyšíte tiché vzlyknutí pana Baze Alky.

Neměl žádné tušení, že se jeho přítel kdy vrátí.

A najednou byl Major Ánka zpátky. Po všech těch letech, kdy o něm neslyšel a kdy mu chyběl, kdy snil o tom, že budou zase spolu.

Za pár minut na to se otevřely domovní dveře a vrásčité ruce pana Baze Alky objaly nejlepšího přítele kolem krku.

Ti dva potom šli zasněženou ulicí až na náměstí a dlouze si povídali o tom, co je za ta léta, kdy se neviděli, potkalo.

Aniž by to plánovali, zastavili se před radnicí města.screen-shot-2016-09-07-at-131007_00

Pan Major Ánka pohlédl na budovu a zeptal se svého nejlepšího přítele, zda již nastal čas, aby Lážoplážu prozradili to, co ví jen oni dva.

Pan Baz Alka se nejprve tiše usmál, potom vytáhl pikolu a řekl:

Nejprve jim zahrajeme.“

Pan Major Ánka vzápětí vytáhl z batohu klarinet a řekl:

Máš pravdu, Bazi. Nejprve jim zahrajeme.”

A městem se začaly rozléhat krásné a naléhavé tóny těch dvou hudebních nástrojů.

Baz Alka a Major Ánka si to odpoledne zahráli všechny jejich oblíbené skladby a několik stejně starých obyvatel se k nim připojilo a radostně tančilo na náměstí, zatímco ti dva zahráli všechny písně, které si pamatovali.

Ve dveřích radnice se náhle objevil pan starosta a pohlédl na ty dva.

Můžu vás pozvat dál?”

Pan Major Ánka lehce přikývl, protože tušil, že ten čas, aby městu prozradil tajemství, které znají jen nejstarší obyvatelé města, jednou stejně nastane.

Chytil svého přítele Baze Alku pevně pod paží a vedl jej do budovy radnice, kterou už oba tolikrát navštívili.

Nemusíte nám nic představovat, starosto, známe to tu jako své boty,” řekl pan Baz Alka, zatímco stoupal po schodech nahoru do kanceláře pana starosty.

Pan starosta se na oba jemně usmál a věděl, že všechno má svůj čas a že dnešní odpoledne na radnici města bude jiné, než jiná odpoledne.

Oba pány zavedl do své kanceláře a usadil je do těch nejlepších ušáků, které v kanceláři měl.cteci teta

Major Ánka i Baz Alka se dívali z okna radnice a ačkoliv město, na které teď shlíželi, vypadalo jinak, než to, ve kterém vyrůstali, byli šťastni, že mohou z takové výšky hledět na svůj domov.

Tak já vám to prozradím,” řekl náhle Major Ánka starostovi.

Starosta jen zatřepal rukama. Nechtěl, aby tak staré tajemství bylo bezmyšlenkovitě vypovězeno během pár okamžiků.

Nic mi neříkejte, proto tu nejste,” řekl starosta.

Major Ánka se na něj vlídně podíval a řekl:

Jste hodný starosto, ale přesně proto tu jsme a musíme dodržet dávný slib, který jsme před mnoha a mnoha lety dali starostovi, který vládl městu před vámi.”

A potom si Major Ánka odkašlal, protáhl si ruce a řekl:

Tajemství města je ukryto mezi třetím a čtvrtým poschodím této budovy. Musíte se zastavit na pátém schodu, potom třikrát zadupat, jednou hvízdnout a dvakrát si odkašlat. Teprve v ten moment se prostor mezi čtvrtým a pátým schodem otevře a vy můžete vstoupit do tajné komnaty, která čítá všechna tajemství města Lážopláža.”

Baz Alka se na Majora Ánku nevěřícně podíval a potom si povzdechl:

Proč jsi to všechno říkal?”

A Major Ánka se na svého nejlepšího přítele tiše usmál a pevně mu stiskl ruku:

Protože tajemství se mají předávat a ne je jen tak pro sebe tutlat.”

A potom se podíval na pana starostu a zeptal se:

Myslíte, že bychom se teď mohli vydat do prostoru mezi třetím a čtvrtým patrem?”

A pan starosta řekl:cteci tety

„Jistě. Já půjdu až po vás.”

A pan Major Ánka se se svým nejlepším přítelem Bazem Alkou vydal po schodech až do prostoru mezi třetím a čtvrtým patrem, kde se zastavili na pátém schodu, třikrát zadupali, jednou si hvízdli a dvakrát si odkašlali.

A potom…

Co myslíte, že bylo potom?

Potom se jim odkrylo staleté tajemství Lážopláža.

 

Ale více zase až příště, nejmilejší děti.

 

 

Krásnou dobrou noc a nezapomeňte opečovávat všechna tajemství, která se k vám kdy dostanou.

Ono se totiž některé z nich může jednou, velmi nečekaně, po dlouhých letech už v dospělosti znovu vynořit a dokázat vám, že tajemství přetrvají celé dětství. A vy budete náhle oněmělí hledět do očí tajemství, na které jste již dávno zapomněli.

 

A tehdy si vzpomenete, že…

 

Tajemství a přátelství jsou na celý život. 

KONEC

 

 

 

 

 

 

 

 

 


Otázky k diskuzi s dětmi po přečtení:

  1. Jak se jmenuje nejlepší přítel pana Majora Ánky?

  2. Na jaké hudební nástroje hráli?

  3. Kde se na radnici skrývá tajemství města Lážopláža?

  4. Jak pan Major Ánka zvonil na pana Baze Alku, aby jej zaručeně poznal?

  5. Jaká je trvalá adresa pana Baze Alky?

  6. Proč si myslíte, že si lidé mezi sebou říkají tajemství?

  7. Znáte nějaké tajemství? Pšššt, tak o něm ani muk.