Jakobukova povídka

Jako první jste si v nedělním vysílání Lážoplážího rozhlasu mohli poslechnout Jakobukovu povídku. Předčítal ji pan Třeskavka, který využil situaci k tomu, aby odprezentoval i svůj nový román Skrytá romance a také městu sdělil, jak těžký osud umělce jej potkal, protože musí psát ve dne v noci a nemá ani malou chvilku k tomu si odpočinout. cteci teta

Několik posluchačů se usmálo a mysleli si svoje. Jakmile se pan Třeskavka vypovídal, přišla konečně řada na tolik očekávané předčítání. Jakobukovi rodiče byli na svého syna moc hrdí, a tak pozvali do svého obýváku i širší rodinu a všichni teď nadšeně poslouchali Třeskavkovo odkašlání a dramatický hlas, kterým začal číst.

Ryby a já, autor: Jakobuk

Když jsem byl malý, bylo mi všechno jedno. Tedy ne všechno, ale většina věcí ano. Moji rodiče si o mě dělali obavy, a tak mě poslali na tábor, kde jsem se měl naučit sebevědomí a odvaze. Nejprve jsem nechtěl jet, ale potom jsem si řekl: Tak jo.

Tábor to byl hezký, ale trochu nudný. Hráli jsme pořád ty samé hry a jedli to stejné jídlo. Jednoho dne jsme se ale vydali na výlet a já jsem se ztratil.

Jak jsem se tak bál a hledal ostatní, zjistil jsem, že to vlastně není tak špatné se občas ztratit a být sám. A tak jsem přestal ostatní hledat a jen tak jsem se procházel.

Přišel jsem až k rybníku, kde plavaly zlaté rybky. Sklonil jsem se nad hladinu rybníka a začal žadonit o nějaké to přání.

Nesplnily mi nic, protože nebyly kouzelné, ale zato mi řekly, že se mám na co těšit, protože do mého města brzy přijede Zlatá velryba, která přání plní a ve velkém.

Čas mě tlačí a tak končím. Jak to dopadlo už jistě víte. Ostatní jsem našel, odvaze se naučil a Zlaté velryby se také dočkal.

Ať se ti u nás pořád líbí, velrybko a jsi v Lážoplážu šťastná.

cteci tetyPan Třeskavka se usmál a ukončil první nedělní předčítání a ostatní rovnou přizval k dalšímu, které bude probíhat příští neděli.

Jakobukovi rodiče se hrdě poplácávali po zádech a Zlatá velryba se usmívala od ucha k uchu a už se nemohla dočkat příští neděle. A mnoho dětí se to odpoledne přihlásilo na letní tábor, protože se stejně jako Jakobuk chtěly naučit sebevědomí a odvaze, a také se na moment ztratit a prožít něco dobrodružného.

KONEC (jedné povídky)