Ruland Šedý

Brzy ráno se začaly odhrnovat závěsy v jednotlivých oknech v Hotelu v korunách topolů a obyvatelé města se spokojeně protahovali po vydatném spánku a pomalu se chystali do práce.

Paní Ťuhýková ještě nikdy na recepci neviděla tolik známých tváří, nepočítáme-li den, kdy byl Hotel slavnostně otevřen. Všem tiskla do dlaně papírový pytlíček s připravenou svačinou, jak jinak než pokrmem připraveným na základě její zrníčkové diety.Čtecí teta

Když to ráno odhrnula závěs i drobná paní s drdůlkem z Úřadu pro změnu jména, musela si rychle nasadit své velké brýle. K jejímu oknu se totiž blížil neznámý muž, jehož krok napovídal, že bude lepších mravů a vybrané chování pro něj bude velice důležité.

K Hotelu se nesl houpavým a dlouhým krokem, na který bylo radost pohledět. Hlavu nesl rovně a nehybně a na tváři měl jemný úsměv.

cteci tety

Drobná paní s drdůlkem a brýlemi se snažila rozpomenout, zda již muže někde viděla. A potom na to přišla: nejednalo se o nikoho jiného než o Rulanda Šedého, který byl světovými magazíny označován za nejgalantnějšího žijícího muže planety.

Srdce drobné paní s drdůlkem a brýlemi se nezvykle zhouplo a potom hned povyskočilo radostí a rozbušilo se na celé kolo. 

RULAND JE VE MĚSTĚ!

Potom se rychle oblékla a pospíchala před Hotel, aby ho zastihla.

Když jí paní Ťuhýková vtiskla do ruky papírový pytlík se svačinou, okatě na ni mrkla. Drobná paní s drdůlkem ihned nepochopila, proč to, ale mělo jí být jasné, že o Rulandově přítomnosti se ve městě rychle rozkřiklo. Nevěnovala však paní Ťuhýkové více pozornosti a rychle spěchala ven, kde už se kolem Rulanda vytvořil hlouček obyvatelek, které se dožadovaly otisku jeho prstu. cteci teta

Říkáte si jistě: otisku jeho prstu? Ano, přesně tak. V Lážoplážu se totiž slavné osobnosti nepodepisují, protože, řekněme si to upřímně, k čemu podpis? Podpis každého se s věkem mění a podpis někoho slavného je vždy odlišný na začátku jeho kariéry a v průběhu jeho kariéry. Slavná osoba totiž musí rozdat fanouškům tolik podpisů, že se její ruka brzy vypíše a podpis je kratší a méně čitelný.

A tak se ve městě Lážoplážo a také v okolním světě namísto podpisů rozdává otisk ukazováčku pravé ruky. 

Ruland otiskoval svůj prst do deníčků a zápisníčků a také na tvář několika žen, když k hloučku přistoupila i drobná paní s drdůlkem a velkými brýlemi.

 screen-shot-2016-09-07-at-130940

Ruland se na ni hned usmál a hrnul se k ní, jakoby jí snad znal. Potom ji přede všemi ženami významně objal a vedl ji pryč.

Paní s drdůlkem se chvíli nemohla nadechnout, a tak jí Ruland po cestě k ní domů jemně plácl do zad, aby se jí do plic opět dostal vzduch. Pravidelně však začala dýchat až když se posadili do křesel v jejím obývacím pokoji. 

„Máte to tu krásné, drahá!“

Vykřikl zničehonic Ruland, až se drobná paní lekla a v křesle nadskočila. 

Ruland se podíval kolem sebe a hledal, co by rychle pochválil. 

„Je to tu takové voňavé. Prostě útulné!“ Drobnou paní ta lichotka potěšila a vůbec ji nenapadlo, že by nemusela být upřímná. 

„A jak to máte zorganizované! Já mám také velký smysl pro pořádek. To ostatně sama uvidíte, až ke mně přijedete na návštěvu!“

„K vám?“

Zeptala se překvapeně drobná paní a spravila si pramen vlasů, který jí překvapením vyskočil z drdůlku.

 screen-shot-2016-09-07-at-131007_00

„No jistě! Už jsem vám nechal nachystat vlastní pokoj, bude se vám jistě líbit!“

„Já tomu nemohu uvěřit. Nespletl jste si mě s někým?“ řekla potichounku paní a Ruland náhle prudce vyskočil z křesla a rozhlédl se kolem sebe. 

„Jste přece slečna Pírková, ne?“ 

„Ale kdepak,“ zavrtěla hlavou paní s velkými brýlemi. „Ta bydlí vedle.“

„No toto!“ podíval se Ruland naposledy po pokoji drobné paní a s výrazem opovržení a hned pospíchal pryč. cteci tety

„Počkejte. Přece se mi alespoň otisknete do diáře, když už jsme spolu strávili část odpoledne příjemným rozhovorem.“

„Příjemným? Jak pro koho, milá paní! Vždyť jste mě vodila za nos! Měla jste mi rovnou říct, kde bydlí slečna Pírková a nezdržovat mě tady bezvýznamným tlacháním!“ řekl Ruland ještě a potom už se za ním hlasitě zabouchly dveře a on spěchal do vedlejšího domku. 

Drobná paní s drdůlkem si až do pozdních večerních hodin lámala hlavu nad tím, proč si jí Ruland Šedý spletl s její sousedkou a co může po slečně Pírkové chtít. 

A potom jí zrak sklouzl na vydání včerejších lážoplážích novin, ve kterých se na titulní straně objevila slečna Pírková, kterak v ruce drží hned tři zlaté losy, které se jí podařilo zakoupit na poště.

A co víc, slečna Pírková byla paní s drdůlkem na fotce opravdu podobná.

cteci tety kniha

Slečna Pírková měla peříček jako nikdo jiný a rozhodla se je investovat do poštovní loterie a štěstí se na ni usmálo hned třikrát. A o jejím štěstí se rozkřiklo a do města přivedlo i hvězdu a posledního rytíře moderní doby Rulanda Šedého. 

Drobná paní se s opovržením zadívala do rozsvíceného okna domku slečny Pírkové, kde tušila i její návštěvu. A byla velice zvědavá, co se stane dál. 

Jste také zvědaví? Více se dozvíte zase až příště. 

KONEC