Zasloužená dovolená

část 1.

V těch dnech, kdy si nespočet novinářů přijelo udělat exkluzivní rozhovory a fotografie s Rulandem Šedým, začalo město opět praskat ve švech a připomínat tak náladu těsně po příjezdu Zlaté velryby.

Mnoha obyvatelům se nelíbilo, že ve svém vlastním městě nemají kousek klidu a že kamkoliv se pohnou, vždy mají za zády zvědavé turisty, novináře nebo studenty možných i nemožných oborů, kteří do Lážopláža jezdili na pozorování.

Pan Třeskavka se nedokázal soustředit na psaní a v těch dnech vždy ráno nazul své boty, které během pěti hodin dojdou na konec světa a zase zpátky, a zmizel na celý dlouhý den.

Čtecí teta

Spoustu obyvatel se při první možné příležitosti alespoň na chvíli vytratilo z města a velryba v těch dnech také setrvávala raději na mořském dně.

Starosta město pozoroval ze svého okna a vůbec nebyl ze současné situace rád.

Mimoděk listoval svou milovanou Příručkou starosty, když najednou narazil, na obrázek, který kreslil jeho pradědeček a kterého si nikdy předtím nevšiml.

Jak by také mohl, ne všechno je v Příručce hned vidět. Existují v ní stránky a zápisy, které se objeví pouze v případě, kdy je starosta nejvíce potřebuje. To bývají momenty, kdy je město nebo některý z obyvatel v ohrožení nebo když se k něčemu schyluje.cteci tety

Starosta se nadšeně díval na nákres toho největšího autobusu, který kdy viděl. Netrvalo mu dlouho a pochopil, že se jedná o autobus, do kterého se vejde celé město Lážoplážo.

Starosta se rychle zvedl ze svého křesla a běžel do domu architekta Precise.

Pan Precis zrovna ve svém zahradním ateliéru dokončoval svůj poslední projekt lážoplážího psího metra. Pan starosta se na jeho zahradě objevil zrovna v momentě, kdy pan Precis pomocí pravítka dotáhl poslední linku, od svého díla poodstoupil a radostí si zatleskal. 

Pana starostu viděl moc rád a když mu pan starosta ukázal náčrtek z knihy, poškrábal se ve vousech a řekl:

„No toto!“

screen-shot-2016-09-07-at-130940

A potom zasedl do trávy a dlouhé hodiny si náčrtek prohlížel zblízka i zdálky, otáčel knihou tak, aby mohl pečlivě prozkoumat kola i střechu tohoto autobusu, až po dlouhé chvíli Příručku odložil do trávy vedle pana starosty, natáhl se na záda a zadíval se do jasného odpoledního nebe, které sem tam odráželo třpyt Zlaté velryby.

„To půjde, starosto. Dejte mi týden.“

Pan starosta se zaradoval a nabídl se, že pomůže s čímkoliv bude potřeba. 

Potom běžel celý šťastný rychle do práce a začal s papírováním. 

Všem obyvatelům, kteří pracovali, bylo potřeba napsat dovolenou. A tak měl pan starosta na ten týden práce dost.

 cteci teta

Chvíli přemýšlel, co napíše do hlavičky prvního dokumentu, který měl v ruce. Ten nápad však přišel rychle a pan starosta roztančeným písmem napsal: 

ZASLOUŽENÁ DOVOLENÁ PRO CELÉ MĚSTO, KTEROU VYHLAŠUJE STAROSTA MĚSTA

a dopsal ještě:

TÝKÁ SE VŠECH OBYVATEL BEZ VÝJIMKY

A tak se toho dne v Lážoplážu rozkřiklo, že všichni pojedou na dovolenou. Někteří obyvatelé nikdy nikam nevycestovali, tak si jistě umíte představit, jak se té cesty báli. Jiní se zase pousmáli a zkušeně vyrazili do Péřobanky vybrat peříčka na cestu. 

Kam však pojedou a jak se na společnou dovolenou dopraví, o tom věděl jen pan starosta.

 screen-shot-2016-09-07-at-131007_00

A vy se to dozvíte zase až příště, děti. 

KONEC