Z města Loklouz

Jak se Lážoplážo zabydlelo

Ještě v den příjezdu svolal pan starosta na loklouzské louce městskou radu. Zúčastnili se jí všichni, protože byli tuze zvědaví, jaké má pan starosta plány a co je během jejich letního pobytu čeká.

Všichni do jednoho vydechli překvapením, když se na louce, hned vedle starosty, objevil i pan Kouzelná hůlčička, čaroděj ze Země Čarodějů, kterého obyvatelé Lážopláža znali z cestovatelských románů pana Třeskavky. Pan Kouzelná hůlčička byl ten, kdo panu Třeskavkovi daroval všemi tolik milovaný pendrek a také ten, kdo díky své moudrosti dokázal zvítězit nad čarodějem Kyseloušem.cteci tety

Pan starosta všechny ještě jednou přivítal v kouzelném městě Loklouz, které představil jako rodiště Zlaté velryby a také místo, kde se dějí zázraky všeho druhu, každodenní i ty větší. 

„Třeba moje boty,“ prohlásil pan starosta. „Jen se na ně podívejte. Po příjezdu jsem si zasteskl, že jsou již celé ochozené a že nevím, kde tady teď budu narychlo shánět nové a to zaslechla paní Tkaničková, která má obchod tady nedaleko. A hned mě chytla za ruku a vedla k ševci, který mi vyrobil boty na míru a potom jsem strávil dlouhé hodiny u ní v obchodě, abych vybral ty správné tkaničky. Předtím jsem netušil, že je to taková věda.“

Jen to pan starosta dořekl, všechny oči sklouzly na jeho boty a hlavně jeho tkaničky, jaké nikdo nikdy neviděl. Byly jako párek hadů, který se vesele mrskal v dírkách určených tkaničkám a ne a ne se na chvíli zastavit. Byly to nádherné boty, které přímo volaly po tom, aby v nich člověk chodil a ukazoval je světu.cteci teta

„Zkrátka chci říct, že tady je opravdu všechno možné a ať si dáváte pozor na to, co říkáte, protože obyvatelé Loklouzu udělají vše pro vaše pohodlí a radost.“ Dodal pan starosta a zrak upřel na pana Kouzelnou hůlčičku.

„Dnes nás čeká dlouhý den. Nemusíte se však bát, protože na konci tohoto dne už budete bydlet ve vlastním. Navrhl to sám starosta Loklouzu a já jsem za nás všechny jeho velkorysou nabídku přijal. Pan Kouzelná hůlčička dnes každé rodině vyčaruje obydlí podle jejích představ. Jistě, může vypadat stejně jako domek nebo byt v Lážoplážu. Ale možná je čas trochu popustit uzdu fantazie. Ale víc už nechci říkat, abych vás zbytečně neovlivňoval.“cteci tety

Na louce to zašumělo. Děti začaly tleskat a nadskakovat radostí, to jak si nejen představovaly, ale hned i nahlas vykřikovaly, co všechno v jejich letním domově nesmí chybět. 

Pan starosta si potom připravil dlouhý seznam, podle kterého na začátku jejich cesty na náměstí v Lážoplážu kontroloval, zda jsou v autobusu všichni obyvatelé a spolu s panem Kouzelnou hůlčičkou postupně volal jednotlivé rodiny, se kterými se potom vydali na předem vyhrazený kus louky, na kterém mělo vzniknout nové obydlí. 

A potom to začalo. První byli na řadě tatínek s Mečislavkou a Majorem Ánkou. Mečislavka si moc přála místnost, ze které by mohla pozorovat hvězdy, a tak jí pan Kouzelná hůlčička k domku přistavil krásný dřevěný altán s prosklenou střechou. Pan Major Ánka si zase přál odhlučněný malý sál, ve kterém mohou s přítelem Bazem Alkou zkoušet jejich nové písně ve dne v noci, aniž by někoho rušili.

 screen-shot-2016-09-07-at-130940

Další byli na řadě paní Albínka s panem Chmýřím. Paní Albínka si hned přála stejné knihkupectví, jaké měla v Lážoplážu. Pan Kouzelná hůlčička přikývl na srozuměnou, ale ke knihkupectví přidal ještě horní patro se slovy, že paní Albínka bude vědět, jak s ním naložit. Panu Chmýří vyčaroval letní školku, která byla plná hraček, jaké pan Chmýří ještě neviděl. K domu ještě přistavil hangár s velkým nápisem: Vyhlídkové lety pana Chmýří, to aby se prý pan Chmýří ani chvilku nenudil.

Pan Kouzelná hůlčička za ten den vytvořil celé nové Lážopláža a obyvatelé začali svým novým příbytkům říkat naše letní sídlo. Takový pojem totiž znala paní Pírková ze světových magazínů a přišlo jí to jako stvořené pro jejich nové domovy.

 book_alive-1

Lidé nadšeně pobíhali kolem domů a domků, navštěvovali se a s obdivem chválili každý detail, který si obyvatelé vymysleli a pan Kouzelná hůlčička jim jejich přání splnil.

Zpovzdálí, úplně na nejzazším kraji louky měl svůj malý domek pan Zloundr. Ten jen beze slova ukázal panu Kouzelná hůlčička fotografii svého obydlí a nechtěl na něm měnit vůbec nic. A tak pan Kouzelná hůlčička přikývl a aby mu přece jen trochu zpestřil jeho nové bydlení, zařídil, aby služba Poškrábaný teflon dodávala objednané zboží do deseti minut. Pan Zloundr, očividně potěšen, jen sotva znatelně přikývl, zběsile potřásl čaroději rukou a s tukanem Ferdou na rameni zmizel v útrobách svého domku. Tam si rychle zapnul počítač a dal se do běžného urážení ostatních. screen-shot-2016-09-07-at-131007_00

A tak se zdálo, že je všechno jakoby při starém, ale v novém kabátě. To však obyvatelé netušili, že jim pan starosta hned na druhý den připravil další překvapení. 

Obyvatelé byli po náročné cestě unaveni a hned, jakmile spadla první hvězda, zašli do svých domovů, kde se spokojeně uložili do peřin a na stolek u postele si položili sešit a tužku, to kdyby se jim něco zdálo a v noci je probudilo, aby si to mohli rychle zapsat.

ctecitety.cz

Říká se totiž, že co se vám zdá první noc na novém místě, to se také splní. 

Zlatá velryba chvíli ještě se svou rodinou pozorovala padající hvězdy a potom své ztěžklé tělo také pomalu spustila na dno oceánu, kde padla do mořských peřin a s úsměvem se ponořila do říše snů. 

KONEC